Kříž v ulici Řádky Ratíškovice
kříž | Ratíškovice
Litinový kříž z roku 1891 stojí v ulici Řádky před domem čp. 184. Je jednoduchý, s korpusem Krista a reliéfem Panny Marie na kamenném podstavci. Autorem díla je Ferdinand Štábla z Hodonína. Kříž byl vysvěcen 27. září 1891 a původně stál na křižovatce ulic Řádky a Cihlářská. Při stavbě restaurace byl přesunut asi o padesát metrů dále na východ. Památka připomíná místní tradici a víru.
GPS souřadnice
48.9199000N, 17.1659400E
Popis/historie
Litinový kříž je umístěný v ul. Řádky (dříve Suché řádky) před domem čp. 184 na parc. č. 2096/1 v k. ú. Ratíškovice. Základnou je čtyřboký, jednoduše profilovaný podstavec, na čelní straně s reliéfem Panny Marie. Litinový kříž je jednoduchý bez ozdob, korpus Krista je taktéž z litiny. Podstavec je téhož provedení jako podstavec mramorového kříže v ul. Dědina. Na čelní straně podstavce je uveden rok 1891. Autorem památky je Ferdinand Štábla z Hodonína.
Příběh
V neděli XIX. po sv. Duchu, tj. 27. září 1891, odpoledne před sv. požehnáním, byl nový železný kříž s kamenným podstavcem z fundace Josefa Nesvadby a s povolením biskupské konsistoře od místního faráře Karla Vojtěcha církevně posvěcen. Tento kříž stojí „Na Pískách“ (Na Řádkách), jelikož v té části obce dosud žádného kříže nebylo. Jest zhotoven (v gotickém slohu) v kamenickém závodě p. Františka Štábly v Hodoníně. Stál 80 zl. kromě lucerny z litiny, která stála 6 zl., tedy dohromady 86 zl. R. m. [1] Z hotovosti této fundace bylo povoleno vydati 50 zl., ostatních, 36 zl. dáno obecním představeným, jemuž drobné dárky peněžité od jednotlivých občanů doručeny byly. (FK, str. 120)
Tento kříž dlouho stával na křižovatce dnešních ulic Řádky a Cihlářská, na zkoseném rohu parcely rodiny Kordulovy. Při stavbě budovy „Restaurace Beseda“, místně nazývané „Bumbálek“ (podle přezdívky jednoho ze zedníků), byl kříž přemístěn asi o padesát metrů směrem na východ. Obecní kronika (ObK, 1970, str. 881) uvádí: „23. 4. 1970 začaly ‚Pomocné provozy‘ J.M.L. dolů, které provádějí i stavební práce, se stavbou pohostinství, když před tím odvezli rumisko ze zbouraného domu č. p. 325 (Kordulovo). Pohostinství staví podnik ‚Restaurace a Jídelny‘ (RAJ).
V souvislosti s touto stavbou byl přenesen železný kříž s kamenným podstavcem, který byl r. 1891 postaven v ulici ‚Suché řádky‘ v rohu místa určeného ke stavbě, které by překážel. Znovu byl postaven v téže ulici, asi o padesát metrů východně.“
(Podle vzpomínek Ant. Koplíka, otce spoluautora knihy Václava Koplíka, když tento spěchal 30. září 1945 pro porodní babku, u tohoto kříže ulomil na kole šlapátko a kvůli této nehodě je v křestním listu Václava Koplíka zapsáno: „Porodní babička přišla pozdě“.)
[1] rakouská měna
Rakouský zlatý, od roku 1857 rakousko-uherský zlatý nebo též florin, byla měna používaná v letech 1754 až 1892 na území habsburské monarchie včetně českých zemí a později rakouského císařství a Rakousko-Uherska. Ceny se v té době běžně zapisovaly ve tvaru 50 zlatých r. m. (rakouské měny). Rakouská měna byla zavedena v rakouských zemích na základě dekretu z 19. září 1857. Do měny byl poprvé zaveden desetinný systém 1 zlatý = 100 krejcarů. Zákonem z 2. srpna 1892 byl v Rakousku-Uhersku zaveden měnový systém korunová měna, kdy 1 zlatý rakouské měny (1 zlatý r. m.) = 2 koruny, která zanikla s rozpadem Rakouska-Uherska. Na rakouskou korunovou měnu po roce 1918 navázala československá korunová měna a od roku 1993 česká korunová měna (viz Petráň, Radoměrský – Encyklopedie české numismatiky, str. 99, 157-158, 268; www.stribrnak.cz [cit 25.09.2023]
