Šibeniční kříž
kříž | Milotice
Dřevěný kříž s plechovým kolorovaným Kristem stojí na místě označeném už na mapách z roku 1767. Pochází patrně z doby, kdy zde začínala panská pole a naproti se rozkládal Komorový (také Šibeniční) rybník. Název kříže odkazuje na starou cestu vedoucí kolem místa, kde se dříve vykonávalo hrdelní právo. I přes mnohá poškození a opravy si kříž zachoval původní podobu z 18. století, což z něj činí unikátní památku v obci. Do dnešní podoby byl obnoven v 70. letech.
GPS souřadnice
48.9729500N, 17.1322500E
Popis/historie
Dřevěný kříž zvaný Šibeniční, s plechovým Kristem – asi 85 m za odbočkou k farmě vlevo na mezi v zatáčce do stoupání k letišti. Kristus kolorovaný, poškozený. Kříž zvaný Šibeniční – na mapě z roku 1774 je vyznačen při levé straně cesty z Milotic do Kyjova. Je zhotoven z dubového dřeva, tělo na kříži je vysekáno z železného plátu. Do dnešních dnů se zachovalo v původní podobě, i když díky korozi je jeho povrch značně nerovný. Restaurační práce na něm proběhly v roce 1975. Od doby jeho nejstaršího zakreslení stojí na původním místě.
Příběh
Kříž v tomto místě je zaznačen již na mapách milotického panství z roku 1767 a 1774, stejně jako na prvním vojenském mapování ze šedesátých let 18. století. Jednalo se o lokalitu, kde začínala panská pole a kde se naproti rozkládal Komorový rybník (něm. Kammerteich), vysušený pak na počátku 19. století. Kříž s největší pravděpodobností vybudovala rodina panských porybných Režných, snad už během první poloviny 18. století. V písemných pramenech je tento, dnes již neexistující, rybník nazýván také jako Šibeniční (něm. Galgenteich). Proč zrovna Šibeniční? Cesta z Milotic do Kyjova totiž vedla kolem kyjovské šibenice, resp. místa, kde se vykonávalo hrdelní právo. Název Šibeniční kříž pochází spíše z lidového podání, v pramenech milotické farnosti byl objekt vždy označován jako kříž u (bývalého) Komorového rybníka, třebaže v 19. a 20. století už zde žádná vodní plocha neexistovala. Kříž byl v minulosti, stejně jako dnes, dřevěný, ozdobený plechovým korpusem s malbou Ukřižovaného. V období komunistické totality patřil tento kříž i pro svou odlehlou polohu k jedněm z nejčastěji poškozovaných sakrálních objektů na území milotické obce. Zvláště během 60.–80. let býval často jedenkrát i dvakrát do roka zdemolován a následně opravován. Na jeho rekonstrukcích se podílel milotický kulturní činitel František Střítecký (1912–2007). V sedmdesátých letech byl však kříž poničen do té míry, že zde nějakou dobu nestál, poněvadž kromě dřeva zmizel i jeho plechový korpus. Ten byl až za několik let nalezen milotickými dobrovolnými hasiči Janem Nedvědickým (1917– 1996) a Františkem Kristem (1920–1995) na půdě nedaleko stojící Drůbežárny při provádění preventivní hasičské prohlídky.
Do původního stavu byl uveden na konci sedmdesátých let díky dobrovolníkům – Jan Nedvědický spolu s dalšími brigádně vypo mohli v lesích, za což dostali zdarma potřebné dubové dřevo, a místní výtvarník Jaroslav Neduchal (1918–2002) obnovil malbu na korpusu. I přes tuto skutečnost je možné tvrdit, že si Šibeniční kříž jako jediný z celé milotické farnosti ponechal svou charakteristickou podobu z 18. století. Všechny ostatní barokní kříže byly totiž v průběhu 19. století nahrazeny litinovými či kamennými. Můžeme se domnívat, že původně byla obě břevna kříže zdobena řezbou typickou pro období baroka. I tak se však svým způsobem jedná o unikát obce Milotice.
Zdroj Mgr. Václav Lunga, Ph.D.
