Centrální kříž na hřbitově

Popis/historie

Kamenný kříž centrální, pískovcový, z r. 1783 – uprostřed hřbitova. Pozdně barokní, z umělého pískovce. Nižší čtyřhranný podstavec s vysokým štíhlým dříkem, po třech stranách se zrcátky, v horní části dříku čelně kamenný reliéf, na krycí desce sloupu kříž s kamenným korpusem Krista. Kříž bez nápisu a datace. Majitel obec. Vyryto datum 1783.

Na první pohled je zřejmé, že jeho vrchní část s ukřižovaným Kristem je mladšího původu, neboť je z kamene. Vysvětlení podává nápis na sousoší Svaté trojice umístěné v prostranství mezi kostelem a hřbitovem: „Tento kříž byl postaven 10. 8. 1892 na místě staré kaple.“ Z kříže zbyl jen podstavec a na něj bylo vsazeno sousoší. Vrchol kříže, dílo Františka Štábly, najdeme na hřbitově. (Zdroj: Marie Macková-Frolcová. Ratíškovice – minulost a přítomnost obce, 1990. Str. 335, Str. 312)

Příběh

Tajemstvím zahalený je i v současnosti původ a zbudování centrálního kříže na hřbitově. Podle zatím jediné dochované nejstarší fotografie tohoto kříže je zřejmé, že zápis ve farní kronice odpovídá skutečnosti (FK, str. 120): „Na místě, kde kaple (dle topografie dr. Volného r. 1665 vystavěna) se nacházela, postaven jest pěkný kamenný kříž z kamenické dílny Františka Štábly v Hodoníně za 300 zl. r. m. – dne 10. srpna 1892 – 4 m 80 cm vysoký. Výloha tato kryla se s příspěvkem faráře 150 zl. r. m. sbírkou v obci a dodáním z obecní pokladny. V neděli XV. po sv. Duchu, tj. 18. září 1892 v slavnost 7 bolestí Panny Marie odpoledne před sv. požehnáním byl zcela nový kříž před kostelem na místě zbourané kaple postavený církevně posvěcen, načež přiměřenou řeč držel místní farář Karel Vojtěch, pak následovalo první veřejné uctění téhož kříže. Lidí bylo mnoho i z Milotic, a zvláště z Vacenovic“.

Centrální kříž na hřbitově má na své trnoži ⟮základu) vytesán letopočet 1783. Z té doby se nám žádná písemná zpráva o jakékoliv církevní památce nedochovala. Některé prameny připouštějí kapli či kostelík z roku 1455, ovšem dle topografie dr. Tomáše Řehoře Volného se stavba kaple sv. Josefa datuje v r. 1655. Existuje zápis z roku 1530, kde Jan III. z Lipé obdaroval české bratry v Ratíškovicích a Mutěnicích. Ratíškovičtí dostali pozemek ke stavbě sboru [3] a hřbitova. [1]

V roce 1793 byla ke kapli sv. Josefa přistavena zvonice, do níž byly zavěšeny 2 zvony. Lze předpokládat, že konec 18. století mohl být jakýmsi impulzem aktivity věřících. Určitým vodítkem může být zmínka v publikaci M. Mackové-Frolcové, že vrchol kříže je dílem Františka Štábly z Hodonína. V Diecézním archivu Biskupství brněnského v Rajhradě je uložen dokument „Úpis zachovací“ z 11. srpna 1892, kde se uvádí [2]: „My níže psaní zastupitelé obce Ratíškovické, náboženství římsko-katolického, jsme k návrhu svého duchovního správce se nanesli, starou již chatrnou Kapli sv. Josefa, která téměř před farním kostelem stála , letošního roku zrušiti, a na témže místě ke cti Boží a na stálou památku nový kamenný kříž 4 m 80 cm vysoký s podobiznou Krista Pána z Kamenické dílny Františka Štábly v Hodoníně v ceně 300 zl. r. m. postaviti a co zakladatelé zavazujeme sebe i všecky své nástupce v úřadě obecním, tento kříž z větší části z obecní pokladny zjednaný pro všechny budoucí časy v dobrém stavu zachovati a v čas potřeby i nový slušný zbudovati. K potvrzení toho jsme přítomný úpis nejen vlastnoručně podepsali, nýbrž i obecní pečetí jakož i podpisy dvou vyžádaných svědků opatřili. V Ratíškovicích, dne 11. srpna 1892.“ [1]

Podle dr. Jiřího Mitáčka [Čejka – Mitáček. Ratíškovice – minulostí slovácké obce, str. 97]: „Přímé zprávy týkající se vsi Ratíškovice však po celé 16. století máme pouze tři (přičemž jedna je přinejmenším sporná). V roce 1530 měl Jan III. z Lipé darovat jednotě bratrské majetky v Mutěnicích a Ratíškovicích, kde jim měl poskytnout pozemek ke stavbě sboru a zřízení hřbitova. Nedochovala se však žádná zpráva verifikující možnou přítomnost bratrského sboru v Ratíškovicích či Mutěnicích, kde ostatně máme později doložen pobyt novokřtěnecké komunity.“ [2]

Úpis zachovací. Fond SOkA Hodonín, Fú-Ra, Inv. č. 5, „Kříže a sochy1832-1942“ list č. 2. Uloženo v Diecézním archivu Biskupství brněnského v Rajhradě. [3]

Výraz „sbor“ má v církevní terminologii (u některých nekatolických, zejm. evangelických církví) význam „kostel“ nebo „modlitebna“.