Sousoší Nejsvětější Trojice
socha | Ratíškovice
Pískovcové sousoší Nejsvětější Trojice stojí na třístupňovém podstavci, který byl původně součástí kříže z roku 1892. Na podstavci je nápis „Nejsvětější Trojice, jeden Bože, smiluj se nad námi“ a symbol triquetra. Sousoší zobrazuje Otce, Syna s křížem a holubici Ducha svatého. Autorem sochy je Rudolf Richter z Rohatce, dílo bylo zhotoveno v roce 1943 paní Josefou Valkovičovou. Socha byla nejprve v soukromé úschově a byla posvěcena až v roce 1956. Původně se uvažovalo o věnování sochy plánovanému klášteru, který se však v Ratíškovicích neuskutečnil.
GPS souřadnice
48.9232161N, 17.1600944E
Tato památka je součástí hry Památkolov
Popis/historie
Socha Nejsvětější trojice, pískovcová – na parkovišti před kostelem. Podstavec třístupňový, střední část vysoká, čtyřhranná, se stříškovou hlavicí, uprostřed triquatra – křesťanský symbol Trojice. Čelně v orámovaném výklenku – zrcátku nápis: Nejsvětější Trojice, jeden Bože, smiluj se nad námi. Na hlavici je osazeno sousoší Nesvětější trojice, mezi sedícím Otcem a Synem kříž s holubicí, symbolem Ducha svatého. Ze tří stran na kvádrové patce kříže symboly latinského kříže. Vzadu nápis: Zde stála od r. 1655 až 1892 kaple sv. Josefa. Vlevo dole: Opraveno 1976. Podstavec byl původně součástí kříže, na jehož místě bylo osazeno sousoší Nejsvětější trojice, které v porovnání s podstavcem poněkud zaniká. Autor: František Štábla.
Příběh
V publikaci Marie Mackové-Frolcové Ratíškovice – minulost a přítomnost obce (1990) se na str. 312 uvádí: „Uprostřed hřbitova se nachází pískovcový kříž, na němž vyryto datum 1783. Na první pohled je zřejmé, že jeho vrchní část s ukřižovaným Kristem je mladšího původu, neboť je z kamene. Vysvětlení dává nápis na sousoší Nejsvětější Svaté Trojice umístěné v prostranství mezi kostelem a hřbitovem: ‚Tento kříž byl postaven 10. 8. 1892. Na místě staré kaple.‘ Z kříže zbyl jen podstavec a na něj bylo vsazeno sousoší. Vrchol kříže, dílo Františka Štábly, najdeme na hřbitově.“
O tom, kdy bylo sousoší instalováno, snad svědčí hromadná fotografie dětí u 1. sv. přijímání ročníku 1950, které bylo v roce 1957, a sousoší vypadá jako čerstvě zbudované. Farník Alois Zelinka (1935–2017) uváděl, že toto sousoší bylo dlouhou dobu u nich ve světnici, a také, že jeho mladší bratr Josef (*1945) sedával před sousoším na stoličce se zvednutou vařečkou v ruce, a tak napodoboval Krista Krále s žezlem v ruce. Ing. Josef Uhlík ⟮*1963, bývalý starosta obce) dodává, že se na jeho pořízení podílela i jeho tetička Josefa Valkovičová (7. 5. 1887–5. 3. 1960), zvaná „Kopcová“ [2], která svůj domek č. p. 371 (ul. Školní) odkázala synovci Antonínu Uhlíkovi (1912–1977). Ten domek přestavěl a nejspíš při této příležitosti se dostalo sousoší do úschovy k sousedům přes ulici, což byli Zelinkovi. A odtud bylo pak instalováno na podstavec před kostelem.
V diecézním archivu v Rajhradu je uložen dopis („Žádost o povolení posvětit sochu“) administrátora Miloslava Kunce ze dne 14. května 1956, č. j. 63, Kapitulní konsistoři v Brně, kde se mimo jiné píše [1]: „V nejhlubší úctě podepsaný administrátor v Ratíškovicích dovolují si poprosit, zda by směl v neděli dne 27. 5. 1956 při obvyklé odpolední pobožnosti k Nejsv. Trojici posvětit sochu Nejsvětější Trojice, která je postavena před kostelem na pozemku farního kostela v Ratíškovicích. Sochu Nejsvětější Trojice dala zhotovit r. 1943 paní Josefa Valkovičová z Ratíškovic. Zmíněnou sochu vypracoval diplomovaný sochař Rud. Richter [3] z Rohatce a je přesnou kopií sochy nejsvětější Trojice v Uherském Hradišti. Je z pískovce. Po 13 roků od jejího zhotovení se věřící v Ratíškovicích před ní modlí a konají pobožnosti. Posvěcena nebyla, a to proto, že nebylo známo, zda nebude věnována klášteru [4], který Kongregace dcer Božské lásky mínila v Ratíškovicích zřídit.“ Za zmínku určitě stojí skutečnost, že hromadné fotografie prvokomunikantů – dětí, které poprvé přistoupily ke svatému přijímání, jsou exponovány u dveří kostela. Ročník 1949 a 1950, který tuto slavnost prožíval v roce 1957, má hromadné fotografie u tohoto sousoší, ozdobeného zelenými ratolestmi krušpánku a květinami. A sousoší září novotou. Připomínáme, že tento obřad bývá pravidelně v Ratíškovicích na svátek Nejsvětější Trojice a má „pohyblivé“ datum.
[1] Biskupská konsistoř Brno – III. Hlavní registratura. Inv. č. 17230 / Sing. R 166 /Ev. j. 5394 / Časový rozsah 1798-1950, obsah – Ratíškovice, list č. 114.
[2] „Kopcová“ z toho důvodu, že se této části obce říkávalo „Na Kopci“. V současnosti je to ulice Školní.
[3] Rudolf Richter (18. 9. 1912–10. 7. 2000) byl kameník vyučený ve Strážnici, původem z nedalekého Petrova a bez titulu diplomovaný sochař. Od roku 1938 žil a pracoval v Rohatci. Z počátku působil v kamenických firmách a u umělců, kde si osvojil různé sochařské techniky. Jeho hlavním oborem byly kamenické a sochařské práce. V hlíně, kameni a sádře se snažil zachytit měnící se život na Slovácku. Modeloval postavy šohajů a děvčat, rolníků a jejich žen, stařečků a stařenek při práci na poli, ve vinohradě i doma. Rudolf Richter dovedl ztvárnit náboženské postavy i významné osobnosti, například T. G. Masaryka nebo J. A. Komenského v nadživotní velikosti. Mnohá jeho díla lze spatřit v Rohatci, Petrově, Starém Poddvorově, Kuželově, Blatnici, Mohelnici a dalších místech. Některá jeho sochařská díla jsou k vidění v rohatecké škole a menší plastiky v rohateckém muzeu. [4] Klášter měl být v místech dnešního zdravotního střediska. Parcelu odkázala řeholi rodina Gajdíkova.
TATO PAMÁTKA JE SOUČÁSTÍ hry Památkolov
Pokud vás zajímají pravidla hry, podívejte se na www.starepribehy.eu/pamatkolov
Pokud už hru hrajete, nyní hledejte QR kód v okolí památky s nápovědou, která vám prozradí další cíl.